SO7: Je v pořádku, aby herec s jinakostí hrál na jevišti s profesionálním hercem bez postižení? Umožňuje to podávat plnohodnotný výkon?

No jsem rád za možnost, že jsem to mohl vidět. Bylo to něco netypického, něco úplně jiného, než klasické představení. Vůbec jsem si neuměl představit, jak se lidi s postižením můžou zapojit do společné činnosti, třeba do divadla, protože jsem se s nima nikdy blíž nesetkal.muž, CZ

Já na to (Antigonu Divadla Aldente) psala recenzi a dost jsem se na tom natrápila. Ono je totiž fajn, že tam ti herci bez jinakosti jsou a předávají ti verbálně ten text, což by třeba herci s jinakostí sami nezvládli, ale… Hlavně u těch Antigon jsem byla dost… nenadšená, protože mi přišlo, že jsou ty (intaktní) herečky moc intenzivní. Jde asi i o můj osobní problém s hereckým vyjádřením jedné herečky bez DS. Přijde mi někdy příliš afektovaný, a když stojí vedle herečky s DS, a ty vidíš tu její neskutečnou čistotu, tak oproti tomu je ten její herecký projev až moc. Někdy byla moc strnulá, někdy to moc hrála a byla afektovaná… Pak jsem viděla ještě inscenaci Trollové (inscenace divadla Teatr21) a to mi přišlo úplně geniální, ale vlastně jsem… Ne že bych to kritizovala, ale i tam jsem přemýšlela, co by se stalo, kdyby se herec bez jinakosti v rámci toho představení tolik neprojevoval. Tam byla jenom ta jedna žena bez hendikepu, která byla takové kápo všech herců s jinakostí, a ačkoli to „řídila“ velmi laskavě, hodně dávala impulzy hercům, aby se nějak zachovali. Aby začali bláznit a tak. A já dost přemýšlela, jak moc tam jsou tihle lidi potřeba.studentka divadelní vědy, CZ

Já bych očekávala, že dostanou (herci s jinakostí) tak velkou míru samostatnosti, jakou dokážou zvládnout a jaká jim je ještě nějak komfortní. A zároveň, proč by tam (na jevišti) měli být sami? V tomhle světě taky nejsou sami, jsme tady všichni spolu.učitelka dramatické výchovy, CZ

Pro mě to byla hodně nesourodá skupina, ale vlastně mi až tak nevadila jinakost těch specifických herců, jako ten zbytek. Působí na mě jako lidi, kteří nejsou zvyklí spolu stát na jevišti. Je to pro mě hrozně různorodá skupina lidí v jejich výrazu, v jejich vybavenosti…učitelka dramatické výchovy, CZ

Je to skvělé, pokud v tom prostoru dostávají všichni herci stejné šance a všichni jsou spravedlivě zastoupeni. Potom si myslím, že ano, tohle je skvělá reprezentace rovnoprávnosti.režisérka Blue Apple Theatre

Myslím si, že herec bez postižení může pracovat na jevišti spolu s hercem s postižením, a může to vypadat hrozně, pokud se k tomu přistupuje špatným způsobem – když tam chybí rovnost, tím myslím, když oba dva nejsou účastníky kreativního procesu. Ale někdy to může být krásné, mysl obohacující a život měnící…režisér Blue Apple Theatre

Mám opravdu problém mluvit o nich jako o lidech s postižením. A myslím si, že dnešní představení jen ukázalo, že tady existují různí lidé, co spolu hrají, a co mají různé schopnosti, různé způsoby výslovnosti, a my jsme zkrátka u toho. Pokud se zeptáme: „Dobře, a kdo byl teda postižený a kdo byl profesionál…?“ Je to mix! Byli spolu a my jen sledovali představení. Každý člověk mi něco dal a jsem vážně proti tomu popisovat svoji zkušenost jako něco, co jsem zažil od takzvaně postiženého herce. Všichni z nich jsou normální.muž, PL

Co se reprezentace herců týče, prožila jsem si teď něco zásadního. A myslím, že k takovým momentům tak často nedochází. Silně mě zasáhnul fyzický aspekt herce, který hrál Polyneika. Po tomhle představení se už nepotřebuju ptát, jestli by takzvaní „normální herci“ měli hrát spolu s lidmi se znevýhodněním. Bylo úžasné vidět někoho s touto diagnózou na jevišti, působilo to na mě opravdu autenticky. Vypráví se tím pravda tom, jaký svět je, a to je něco, co chci v divadle zažívat.lektorka vzdělávacích aktivit Teatr 21

Dnes jsem tohle představení viděl podruhé v životě, a hodně jsem přemýšlel o partnerství na jevišti, které je velkou součástí herectví – jste si navzájem s ostatními lidmi na jevišti partnery. A tohle je spíše taková otázka, než specifický komentář – při sledování jsem si hlavně říkal: „Jak asi tyhle tři herečky, které hrály jednu roli Antigony, vlastně zkoušely? Jak se napojily jedna na druhou před představením? Jaké rituály asi mají před tím, než představení začne, aby se spolu dostaly do jedné role?“lektor výzkumné skupiny, CZ

Když už mluvíme o rolích, které hrálo více herců – pro mě na tom bylo zajímavé to, že se mi nezdálo, že by některý z nich toho druhého vedl. Hráli společně – s určitým napětím, ale společně, jeden druhého nevedl. divadelní pedagožka, CZ