SO8: Je možné v divadelní kritice představení herců s jinakostí uplatňovat stejná estetická měřítka jako v kritice jakéhokoli jiného představení?

Když se mě po představení někdo zeptá: „Bylo to dobré?“, zhodnotím divadlo herců s jinakostí tak, jako jakékoli jiné představení, nebo budu zvažovat i jiné aspekty?

Rozhovor s režisérkou Blue Apple Theatre, GB

AvatarMoje poslední otázka zní: Myslíte si, že bychom měli mít jiná kritéria, na základě kterých hodnotíme výstupy herců s poruchami učení, než ta, kterými hodnotíme intaktní herce?
výzkumnice

AvatarNe.
Režisérka Blue Apple Theatre

AvatarTo je celé?
Výzkumnice
AvatarAno, podle mého názoru by mělo jít prostě o herce, který hraje. Samozřejmě, pokud jde o nějaký specifický případ, jako třeba když herec/herečka s autismem hraje v představení o tom, jaké to je být autistou, pak bychom měli nějak reflektovat to, že má autismus, protože o tom mluví a vyjadřuje to skrze politické představení. Ale pokud má někdo autismus nebo Downův syndrom nebo nějakou poruchu učení a hraje například v představení „Frankenstein“, tak je to jen herec, co hraje ve Frankensteinovi. Takže ne, myslím, že tady je to stejné, jako kdyby šlo o profesionální divadlo – je to profesionální divadlo.
Režisérka Blue Apple Theatre

Monology:

Když se mi to představení líbí, tak je jednodušší o tom psát, přijmu ten koncept, který mi sedí a chápu to, proč je to vše tak, jak je. V tento moment nemusím tolik narazit na bariéru toho, že potřebuji vědět třeba o tom, jak lidi s DS fungují, jaké jsou jejich možnosti. Kdyby se mi to nelíbilo, tak bych hledala, proč. Jedna věc je to, že třeba bych viděla, že je to třeba jen o režisérském vedení. Ale teď bych si třeba řekla, že se mi nějaký herec s jinakostí nelíbil, a když bych přemýšlela, proč tomu tak bylo, tak bych hodně potřebovala vědět, co z toho si můžu říct, že patří třeba k jeho jinakosti, co se s tím pojí a co mohu omluvit. Jakože bylo to blbé, ale vlastně jeho možnosti nebyly tak velké, aby mi to nabídl jiným způsobem. Když píšu kritiku, tak chci ty lidi omluvit. A učím se být kritická. Lidi s jinakostí chceme ještě více omluvit. S tím souvisí velká otázka, kterou jsem si kladla po Trollech. Může se mi vůbec nějaké divadlo lidí s jinakostí nelíbitdivadelní kritička, CZ

Celou dobu jsem přemýšlela nad tím, že by mě zajímalo, jak dlouho to trénují s těmi dětmi, kolik jim vůbec je, protože jsem vůbec nemohla poznat, jak jsou staří, jak zvládají koordinovat takovou skupinu, jaké k tomu mají doprovodné aktivity… Tohle všechno by mě zajímalo. Já jsem si celou dobu říkala, že vlastně vůbec nevím, jak se vyjádřit k tomu estetickému. divadelní kritička, CZ

Jde o to, jak vlastně kritizovat herecký výkon herce actor-specific. Já bych mohla třeba kritizovat ten koncept a mám pocit, že by to směřovalo k vedení toho souboru. Takže bych si asi netroufla kritizovat v negativním slova smyslu nějaký herecký výkon a říkat, že byl slabý.divadelní kritička, CZ

U toho Blue Apple jsem četla zřetelnou snahu dostát estetickým měřítkům a brát nějaká estetická měřítka jako výzvu: Jsme schopni toho dosáhnout i když jsme s jinakostí? Jsme schopni obsáhnout ten příběh takovým způsobem, aby to mělo takový efekt, jakého by se dalo dosáhnout bez jinakosti? Byla jsem z toho rozpačitá.divadelní kritička, CZ

Jakmile člověk bere ty performery jako plnohodnotné a celou tu inscenaci jako plnohodnotnou, ve chvíli, kdy je nesrovnávám s herci bez DS, mám pocit, že tam ta estetičnost je. Vlastně se k ní můžu vyjádřit a je úplně plnohodnotná. Je to podle mě o nesrovnávání.divadelní kritička, CZ

Nevím, jestli bych třeba měla ignorovat rozlišování toho, kdo má hendikep a kdo ne. Mám se nějak vyvarovat tomu, abych na to příliš upozorňovala? Myslím, že pro mě nebude problém něco napsat o Trollech (představení Teatru 21), i proto, že oni sami téma inkluze pojmenovali a tím pádem mi umožňují o tom mluvit.divadelní kritička, CZ

Jaký je cíl takového divadla? Ne pro diváky, ale pro ně (herce s jinakostí). Na to jsem myslela celou dobu během představení. Nevnímala jsem, že musím přemýšlet nad sebou jako divákem, ale jestli to plní účel, který si dali oni. Jestli to ten účel naplňuje, tak to mohu hodnotit jako dobré nebo špatné. Ale z jiného hlediska asi nemůžu uplatňovat nějaké hledisko klasické kritiky. divadelní kritička, CZ

Na tuto otázku upřímně nemám odpověď. Necítím se tak docela povolána hledat měřítka kritiky běžných herců – těžko se mi tedy hledají měřítka kritiky herců s jinakostí. Je zřejmé, že by měla být uzpůsobena, ale jak? To netuším. Kvalitu jejich umění vidím v odlišné perspektivě, kterou mohou divákovi poskytnout, a v jejich příznačné bezprostřednosti. učitelka ZŠ, CZ

Kritika jako taková je asi… No pro mě to asi nebylo typické představení, že se to nedá srovnat s velkou činohrou, ale spíš asi s nějakou malou alternativní scénou. Asi si neumím představit, že se v té kritice řeší herecké výkony, ale spíš asi režijní pojetí. Herectví mi asi přijde jako nejdůležitější věc skrze tu kritiku, a navíc určitě nejde srovnávat herce s handicapem a bez handicapu a jejich výkony. Asi bychom mohli popisovat a sledovat a srovnávat výkon každého herce s jeho vlastními možnostmi… Což ale vyžaduje nějaké kontinuální sledování toho souboru… profesionální tanečnice, CZ

Já si myslím, že tím, že jsem začáteční divák tohoto typu divadla, tak já pořád nevím, jak poznat, že herec s jinakostí hraje špatně. Asi zákonitě někdy musejí i herci s jinakostí hrát špatně, ale myslím, že by to byl hlavně problém toho, že se snažíme tu jejich jinakost skrýt. Kdybychom z nich dělali někoho jiného, skrývali nebo přebíjeli jejich jinakost, bylo by to určitě špatné představení, ale když mohou být sami sebou, a vyjdeme z té jejich specifičnosti, tak je to podle mě v pořádku. Zato třeba herce bez jinakosti máš nakoukané, znáš je, víš, co očekávat, umíš si představit jejich možnosti, a tak podle mě jsi pak víc kritický a kladeš jiné nároky na jejich herectví.studentka divadelní vědy, CZ

Další Sokratovské otázky:

Zajímá nás, jak se Vám web líbí.
Stačí vyplnit jednoduchý dotazník, zabere to sotva minutu.